Forum Nová Karolina pomohlo vzniku ostravské gastro scény
Vznik obchodního centra dokáže proměnit ráz města.
Člověk nemusí být prudce erudovaný urbanista, aby věděl, že rozhodnutí o stavbě tohoto typu, ve které bude tak hustá koncentrace maloobchodu, ovlivní rozhodování podnikatelů a život v ulicích historického centra, které je jen přes cestu. Podnikatelé samozřejmě hledají příležitost pro získání většího počtu zákazníků a zvýšení zisků a velká část obyvatel města i jeho návštěvníků jim v tom jde naproti. A dokud budou značky, slevy a restaurace s kinem v jednom klimatizovaném domě s parkováním zadarmo jako v Nové Karolině, návštěvníků bude těžko ubývat. Alternativní diskuse o tom, že by na místě původní koksárny mohl být park nebo univerzitní kampus jsou už minulostí. Obyvatelé Ostravy, kteří vyjádřili nespokojenost, se museli naučit s přítomností obchodního centra žít a hledat alternativu jinde. Naštěstí se ukazuje, že Ostrava toho může hodně nabídnout i vedle Karoliny.
Po otevření Karoliny jsem se jako mnozí jiní taky musel dočasně vyrovnat s faktem, že spotřebitelů a nakupujících, které nezajímá diskuse o urbanismu, je více, než by si kritici Nové Karoliny přáli. Karolinu dnes využívají i ti, kteří nežijí v Ostravě, často i občané polské národnosti. Do Karoliny se postupně přemístily firmy jako McDonald´s, Česká spořitelna, Baťa, H&M a další. Developer a obchodník jásá, milovník živých ulic a nové architektury smutní. Živé ulice lákají estetiku, kreativitu, komunitní život, něco, co obchodní centra nikdy nemůžou nahradit ani symbolizovat. Pro historické centrum to znamenalo silnou ránu, ze které se muselo zotavovat. Zpomalila se také diskuse o kvalitní architektuře v centru, rozhodnutí zastupitelstva o prodeji a stavbě obchoďáku, nebudu nic zastírat, zklamalo.
Dobrou zprávou je, že centrum v posledních letech začalo reálně ožívat. V historickém centru je dnes nejvíce podnikatelských provozoven od roku 2006. Karolina z toho tvoří jen malou část. Na hlavním náměstí a u nábřeží se otevřely nové cukrárny a restaurace, vím nejméně o třech nových provozovnách, které se plánují otevřít v těchto týdnech nebo další rozšiřovat. Nabídka v centru je čím dál pestřejší, na náměstí přibývá akcí a město otevřelo kancelář ReFill, ve které nabízí konzultaci, pokud chcete dočasně využívat nevyužité prostory ve městě. Nová dynamika je vítaná a představuje tak trochu i dobrodružství v očekávání, co se kde otevře příště, o čemž pak rádi píšou místní blogeři nebo si to lidé sdílejí přes Facebook. Z konkrétních příkladů hranolkárna Faency Fries, kvalitní restaurace Hogo Fogo, kulturně-vzdělávací Centrum PANT, městská galerie Plato v bývalé budově Bauhausu, komunitní a kulturní centrum Cooltour, akce typu Restaurant Day a řada dalších.
Pro ty, kdo Ostravu moc neznají, OC Nová Karolina leží v blízkosti centra Ostravy na místě, kde od poloviny 19. století stál důl Karolina a huť s koksárnou, která se zavřela v roce 1986. Ke Karolině vedla mimo jiné lanovka s uhlím okolo dnes proslulé Stodolní. Koksovna i huť byly součástí symbolů Ostravy, stejně jako uhlí, koks a ocel, prach, saze, oheň a kouř. Tento dnes už historický a do jisté míry stereotypní obraz města, nosí v hlavách hlavně lidé, kteří v Ostravě, jednom z nejzelenějších měst v Česku, nikdy nebo dlouhé roky osobně nebyli. Pro ještě bližší představu, z části původní koksovny vedle obchodního centra, je kulturní společenské a sportovní multifunkční centrum Trojhalí, přes cestu za rohem je Galerie výtvarného umění, za rohem divadlo Antonína Dvořáka.
Pamatuji si dlouhé roky, kdy jsem kolem brownfieldu Karoliny jezdil tramvají na ekonomickou fakultu, neznal plány města a pozoroval jak se na nerovné ploše 30 ha hromadí voda a vytváří nepřirozené jezero v srdci města. Plocha toho času procházela do roku 2005 intenzivním čištěním půdy od dehtu a toxických látek. Město procházelo hlubokou restrukturalizací průmyslu po útlumu těžby, hlavním tématem byla nezaměstnanost.
Důsledkem transformace a nepřehledné privatizace obecního majetku, je v Ostravě nadprůměrně více nevyužitých budov a ploch, leckdy v nejasných majetkových poměrech, než jak bývá zvykem v historických městech jako je například Olomouc. Situace se naštěstí rychle mění, ale chtít z Ostravy krásné město v horizontu jen pár let, se rovná spíše zbožnému přání, než reálné ambici. Práce je hodně, naštěstí má Ostrava našlápnuto správným směrem.
Součástí postupné revitalizace města bylo tedy i zastavění Karoliny. V bezprostřední blízkosti historického centra byly postaveny rezidenční budovy, komerční budova, a současně také velké, esteticky diskutabilní, centrum pro 220 obchodů a 3 desítky restaurací a kaváren, hypermarket, fitness, multikino, dětský koutek a místo pro spoustu akcí po celý rok. Dvě hodiny parkování v centru zdarma, o víkendu celý den. Více emisí ze spalovacích motorů v obydleném území. Všechny dárky na Vánoce pohromadě na jednom místě. Image dvojčete elektrárny Fukušima. Vylidněné centrum.
Obchodní centra nutně vždy ovlivní život ve městě. Citelně zasáhnou život komunitní, zejména tam, kde nemá pevné základy, tam, kde se mění struktura obyvatelstva. Posílí se materialismus a konzumní pohled na svět. Podnikatelům koncentrace vyhovuje, ale pro městský život to s sebou nese negativní externality. Nejvýraznější jsou emise z automobilové dopravy ve městě s už tak dost zatíženým ovzduším. Dopad na vyprázdnění provozoven to mělo bez diskuse. Karolina je dnes nicméně nedílnou součástí centra Ostravy a vedle významnějších plánovaných investic je teď na čase zintenzivnit diskusi o veřejném prostoru. Na řadě je kvalitní architektura, pohyb po městě šetrnou dopravou k životnímu prostředí, komunitní a kulturní život a estetizace a oživování ulic města dobrými akcemi. Fajn je, že to jsou vlastně i strategické cíle ve schváleném strategickém plánu města s názvem fajnOVA, jehož hlavním sloganem je „Ostrava, město pro nové začátky.“
Autor je šéfem Unitu pro strategické plánování ve společnosti BeePartner, která poskytuje poradenské služby v oblasti regionálního i městského strategického rozvoje a dotací. V roce 2016 koordinoval zpracování Strategického plánu fajnOVA, jehož strategické cíle do roku 2023 s vizí do roku 2030 byly schváleny v lednu 2017.